Soudě dle titulu Anna a Duhové údolí by se klidně mohlo jednat o jeden z milionu kýčů, co trh zaplavují od chvíle, kdy vznikl. Omyl. Anna a Duhové údolí je součást fascinující, pozoruhodné ságy Lucy Maud Montgomeryové, kterou pro česky čtoucí nově ilustruje Ivona Knechtlová.
Lucy Maud Montgomery (1874-1942) byla citlivá až přecitlivělá dáma-Kanaďanka, která vzpomínky na dětství vtělila do ikonického bestselleru Anna ze Zeleného domu (1908).
Titulní Anně Shirley je jedenáct, kdysi osiřela a teď má být adoptována. Dostává se díky tomu na Ostrov prince Edwarda a celá Kanada je, jak doufám víte, anglická. A dostává se konkrétně do – autorkou zcela vyfantazírovaného – místa jménem Avonleo. Podobné město v Kanadě nikdy neexistovalo.
Anna má konečně rodiče. Matthew je už šedesátník, Marilla padesátnice. A nejsou manželi. Jsou sourozenci! Což by ani nevadilo a možná spíš naopak, ale hned na začátku došlo k nedorozumění a fatálnímu omylu. Tito dva dobří lidé nechtěli holčičku, ale kluka, a tak trochu počítali s tím, že mladý muž zvolna začne vypomáhat s farmou. Jenže se místo hocha vynoří Anna: už se to tak semele. Matthew a Marilla si ji nechají a ona jim zpola bezděky prozáří život.
Disponuje nenápadnou, o to však obrovštější fantazií. Je sice někdy až ukecaná, až to bolí, ale idealistka. Takže zkuste něco podobného dnes také napsat a v Albatrosu vám to… spíš nevydají. Nebo ano? Anny ze Zeleného domu se každopádně prodalo padesát milionů výtisků v takřka čtyřiceti jazycích a stala se neuvěřitelným bestsellerem i jednou z nejprodávanějších knih všech dob. Nepočítám-li bezpočet adaptací, i animovaných (film, divadlo, televizr, rozhlas), inspirovala i – ve světě opakovaně uváděné – muzikály.
Ale sama hrdinka se necítila moc komfortně. Trpěla komplexem méněcennosti, a to pro domnělou hubenost, bledost, pihy a zrzavé vlasy. Příběhy stojí do velké míry na jejím kamarádství s Dianou Barry, dívkou ze sousedství, která Anninu fantazii zcela postrádá; ale Anna má i další přítelkyně: především hysterku Ruby a klidnou Jane.
Všechno se tudíž zdá docela „fajn“, ale ten pravý klíč Annina světa je ve skutečnosti její nevinná láska k nevlastnímu otci, která se rychle stane láskou absolutní. Aniž výslovně zdůrazňováno. A navzdory své sestře rozmazluje plachý Matthew Annu a mj. jí kupuje šaty a boty.
První román dokázal svébytně zachytit řadu let života a dospívání a mezi svým šestnáctým a sedmnáctým rokem se Anna stává učitelkou; a tu přijde zvrat: rodina zkrachuje, „zlatý“ Matthew umírá, Anna se vzdá stipendia a místo učení jde pomáhat nevlastní matce.
Roku 2019 vyšel knižně i přepis původního rukopisu, který je dnes v Confederation Centre of the Arts v Charlottetownu na Ostrově prince Edwarda; ale nezůstalo při jediné knize: do roku 1939 vydala Montgomeryová celkem devět pokračování a existuje i kniha definitivně sestavená až v roce 2009, v níž je Anně už mezi třiapadesáti a pětasedmdesáti lety.
Právě česky poprvé vydaný svazek Anna a Duhové údolí (1919) je v pořadí sedmý, když nebudeme počítat sbírky příběhů z let 1912 a 1920, a titulní hrdinka je čtyřicátnicí. Autorka cílí na její děti, jichž je šest, a na kamarády těch dětí. Nejinak to, pravda, dělal později a u nás Felix Háj (alias Marie Wagnerová) – v pozdějších momentech řady příhod Káji Maříka z Lážova alias Mníšku pod Brdy… Vraťme se do Kanady.
Na Princově ostrově je Anna součástí ekonomiky a seženete zde plno suvenýrů i potravin inspirovaných knižní sérií. Asi nejběžnější jsou slamáky s našitými zrzavými copy a zajímavé je, nakolik populárním se stal román v Japonsku, kde mu říkají Zrzavá Anna.
Roku 1952 se tam dokonce stal součástí školních osnov – a co víc, některé japonské páry jedou kvůli svatbě přes Pacifik až na farmu Green Gables v Cavendishi! A je to bláhovost, ale objevují se i samostatné Japonky, které navštěvují místo na Princově ostrově se zrzavě obarvenými vlasy, upravenými přesně po Annině vzoru do copů.
Roku 2012 byla Anna ze Zeleného domu vyhodnocena jako devátý nejlepší dětský román všech dob a už roku 1935 udělal král Jiří autorku důstojníkem Řádu britského impéria.
Až maniakální psaní bylo paní Montgomeryové celoživotní útěchou, anžto nežila šťastně a dokonce nelze vyloučit, že nakonec spáchala sebevraždu prostřednictvím prášků (24. dubna 1942). V letech 1917-1928 navíc zápasila s vyděračským vydavatelem Louisem Couesem Pagem. Kdyby jen vyděračským: vysmíval se jí do očí, že mu její knihy vydělávají miliony.
Do Kanady se tedy za Montgomeryovou a její Annou jezdí, nicméně už roku 1920 strhl autorčin strýček její rodný dům – poté, co si postěžoval, že na pozemek přicházejí zvědavci znalí jejích knih. Jisté je, že Kanada úspěšnější autorku nemá.
Ivo Fencl
Lucy Maud Montgomeryová: Anna a Duhové údolí. Ilustrace Ivona Knechtlová. Překlad Petr Eliáš. Albatros 2025. 256 stran.